O robotické pomůcky jsem se začala zajímat již dříve. Syn před pěti lety dostal takovou malou autodráhu opatřenou čárovými kódy, které autíčka jednoduše snímala a plnila dané úkoly (zpomalit před zatáčkou, zastavit před závorou, zatroubit…). Díly autodráhy se daly různě měnit. Aby děti nebouraly, brzy se naučily, co jaký kód znamená… Později jsme měli bagřík, který snímal čáru silnějšího fixu. Děti kreslily nejrůznější smyčky (perfektní na uvolňovací cviky v předškolní době). A tak to nějak pokračovalo, až jsme si vyhlídli Edisona, který nejen snímá kódy, jezdí po čáře, ale je i programovatelný, navíc nám přišlo super, že je kompatibilní s legem a protože jsou děti, které mám ve škole již ve třetí třídě a jsou velmi kreativní, věděla jsem, že je to nejlepší volba. Navíc se mi líbí, že s vámi „roste“ (různě programovatelný..).
O grantu jsem se dozvěděla od kolegyně a jsem velmi ráda, že jsme dostali takovou příležitost vyzkoušet si Edisony v praxi.
